Metodika – ředitel

Ředitel svazkové školy má v procesu vzniku svazkové školy nezastupitelnou roli, po jejím založení stává jakýmsi „generálním ředitelem“, který řídí svazkovou školu více manažersky a tudíž ekonomicky efektivně. „Generální ředitel“ je leaderem a má uvolněné ruce pro spolupráci se zastupitelstvy jednotlivých obcí a dalšími institucemi. Připravuje strategický plán rozvoje svazkové školy a podílí se na legislativních přípravách vzniku svazkové školy. Stanovuje kapacitu budoucí svazkové školy, uzavírá činnosti bývalých příspěvkových organizací a připravuje doklady nově vzniklé školské právnické osoby pro obchodní rejstřík.

Úlohou ředitele budoucí svazkové školy je také spolupráce s budoucím týmem pedagogů i nepedagogický pracovníků a to nejen v oblasti pracovně právní, ale i při budování vztahů mezi budoucími kolegy a nastavování norem a pravidel fungování svazkové školy.

Problémy samostatných škol

Nápad na založení svazkové školy

Cílem vzniku a rozvoje svazkového školství je zapojit do jednoho společenství další školy z regionu, aby byla možnost řešit problematiku školství v této oblasti komplexně, s cílem společně zajistit efektivnější a hospodárnější vynakládání prostředků na provoz jednotlivých subjektů.

Ředitel svazkové školy vnímá výhody svazkového školství zejména v oblasti vlastního uplatnění a rozvoje svých schopností manažera, ekonomické efektivnosti svazkové školy, která se pro něj projevuje zejména lepším využitím aprobovanosti vyučujících, dostupností kvalitního výukového vybavení a stabilizací počtu žáků ve třídách.

Výhodou svazkové školy je i možnost zapojení se do dotačních titulů, na které by malé školy samostatně nedosáhly; spojení také umožňuje rychlejší rozvoj a modernizaci celého školského systému v regionu. Původně vzájemně si konkurující školy se stávají týmovými spoluhráči.

Efektivně nastavená svazková škola snižuje počet částečných úvazků a naopak nabízí úvazky celé. Zároveň nabízí jistotu učitelům, kteří mohou, byť na více pracovištích, učit pouze předměty, na které jsou aprobováni.

Svazková škola nabízí mnohem širší uplatnění a zajímavější platové ohodnocení než menší samostatná škola. Při řízení svazkové školy se osvědčuje rozšířené vedení, vhodné jsou pozice jako koordinátor nebo metodik, čímž vznikne pro učitele prostor pro další využití jejich potenciálu.

Svazková škola má v souhrnu lepší materiální vybavení a toto vybavení může rovnoměrně a dle potřeby sdílet na všech svých pracovištích.

Jednotlivé školy nabízejí vlastní zájmovou a mimoškolní činnost, kterou je možné využít pro celou svazkovou školu. Výhodou je, že se může hlásit větší počet zájemců potřebných pro možnost nabídky otevření takovéto činnosti.

Při přestupu dětí a žáků mezi jednotlivými pracovišti svazkové školy se využije lepší možnost předávání informací o žácích a jejich zázemí. Jednak díky centrální matrice žáků a jednak díky společným setkávání pedagogů napříč pracovišti. O dětech a žácích je tak rychlý přehled a nároky na adaptaci jsou pro žáky i učitele mnohem menší.

Velká výhoda svazkové školy spočívá také v práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – škola si může dovolit kvalitního výchovného poradce s výrazně sníženým úvazkem. Systém práce je řešen centrálně, efektivněji řízen schopným „generálním ředitelem“ s dostatkem času, a učitelé se tak mohou více věnovat těmto žákům než administrativě s tím spojené. Také při přestupu žáků se SVP v rámci svazkové školy je méně problémů.

Analýza stávající situace

Před rozhodnutím o zřízení svazkové školy analyzujeme situaci v obcích a na jednotlivých školách,abychom získali racionální podklady pro rozhodování o jejím založení. Zaměříme se zejména na následující oblasti:

Na analýze spolupracují především současní ředitelé těch jednotlivých škol, o nichž se uvažuje, že budou tvořit budoucí svazkovou školu. Dobrou praxí je, že pokud neuspějí v konkurzním řízení na „generálního ředitele“ svazkové školy, budou v ní pracovat na pozici vedoucích učitelů jednotlivých pracovišť. Na tuto pozici jim ovšem nevzniká žádný právní nárok, jmenování vedoucích učitelů bude plně v kompetenci „generálního ředitele“ svazkové školy.

Po sběru dat analyzujeme, a co nejpodrobněji popíšeme současný stav před vznikem svazkové školy. Rozhodneme o tom, co lze ze stávajících škol zachovat, co změnit a co znovuvytvořit. Měli bychom si odpovědět i na otázku, které budovy, prostory, materiály, pomůcky, aktivity a know-how jsou kvalitní a v nezměněné nebo mírně upravené podobě budou využitelné i ve svazkové škole. Zaměříme se také na specifika a preference jednotlivých pracovišť z pohledu jejich stávajících ředitelů, učitelů i výchovně vzdělávacího procesu. Zvážíme, která specifika lze zachovat, která bude naopak nutné sjednotit a sladit tak, aby nečinila zbytečné problémy žákům (např. přestup na druhý stupeň školy, který bude umístěn na jiném pracovišti než doposud).

Velkou pozornost je potřeba věnovat ŠVP, školnímu řádu, pravidlům pro hodnocení žáků, plánu hospitací, ročnímu plánu škol, činnosti žákovských parlamentů, centrální matrice a oficiálním dokumentům škol. Je potřeba analyzovat tyto materiály ze všech slučovaných zařízení.

Na tuto fázi si vyhradíme dostatek času, především kvůli možnosti kvalitně popsat a rozebrat jednotlivé oblasti. Zajistíme si dostatek metodických materiálů, na základě kterých analýzu provedeme. Jen tak se nám podaří zachovat vše přínosné pro budoucí provoz i rozvoj svazkové školy. Je vhodné již v této fázi využít služeb školského právníka.

Analýza nám poslouží jako podklad pro jednání se všemi zúčastněnými, kteří o zřízení svazkové školy spolurozhodují nebo jím budou dotčeni.

Tipy pro analýzu dokumentů:

Prosazení myšlenky svazkové školy

Důležitým krokem, předcházejícím samotnému rozhodnutí o založení svazkové školy, je komunikace s klíčovými partnery, kam patří starostové dotčených obcí, odbor školství krajského úřadu, ředitelé škol, rodiče žáků a občané dotčených obcí i subjekty, které se školami spolupracují (o.s., o.p.s.).

Při všech jednáních počítejme s přirozenou neochotou lidí měnit věci, které „nějak fungují“ ,a s nedůvěrou k „novému a nevyzkoušenému“. Klíčové argumenty, ale i obvyklé námitky jsou v následujících odstavcích.

Starosty a členy zastupitelstev dotčených obcí je třeba informovat o tom, že:

Rodiče žáků a ostatní dotčené subjekty je vhodné informovat o těchto skutečnostech:

Pro komunikaci s klíčovými partnery je vhodné iniciovat různá společná setkání, ať už formální či neformální. Můžeme též využít různé společenské akce, společná jednání všech zastupitelstev svazku obcí, obecní noviny nebo webové stránky obcí a škol.

Krok třetí – životní cyklus založení svazkové školy

Rozhodnutí o založení svazkové školy tedy padlo a nyní je třeba co nejpodrobněji rozpracovat a zavést pravidla, dohody a systémy, podle kterých bude svazková škola, vč. všech jednotlivých pracovišť, fungovat. Pečlivá příprava těchto pravidel umožňuje minimalizovat ekonomické ztráty, komunikační nedorozumění, opomenutí důležitých provozních opatření apod.

Koncepčnost, promyšlenost a stabilita nastavených pravidel vytváří důvěryhodnost k formě svazkové školy. Při jejich vyváření je dobré myslet nejen na období zakládání svazkové školy, ale také na to, že tato opatření budou ve školách platná delší dobu.

Dobře promyšlený systém umožní i snadnější aktualizaci v budoucnu. Je výhodné zaznamenat si souvislosti mezi jednotlivými oblastmi řízení svazkové školy tak, aby se při změně jednoho opatření v návaznosti aktualizovala i opatření v souvisejících oblastech.

Zpracování konceptu svazkového školství a dalších dokumentů:

Postup zřízení svazkové školy:

Dobře nastavená pravidla a dohody na jedné straně umožní jednotlivým školám týmovou spolupráci a zároveň vytváří podmínky pro zdravou soutěživost a tím udržení, resp. zlepšení kvality školy jako celku. Veškeré pravidla, dohody a ujednání je dobré vést v písemné podobě a sdílet. Je pak možné se k nim v případě nejasností a neshod vracet a přesně je v praxi aplikovat.

Při plánování systému je dobré vytvořit dostatečně velké pole pro kreativitu v řízení svazkové školy. Zároveň ale pevně nastavit hranice, jejichž překračování nelze akceptovat. Je nutné nastavit sankce, které budou při jejich překročení následovat. Tak je možné zajistit, aby svazková škola byla demokraticky fungující organizací.

Určení vize svazkové školy a plánu rozvoje

Zpracování ŠVP svazkové školy

Úkoly ředitele svazkové školy

V této fázi proběhne konkurz a na jeho základě je jmenován „generální ředitel“ svazkové školy. Ten se dále aktivně podílí na procesu zřízení svazkové školy a v součinnosti s představiteli svazku obcí se věnuje zejména následujícím oblastem:

Nastavení procesů řízení a dokumentů svazkové školy

Nově vzniklá svazková škola potřebuje nový systém řízení zohledňující všechna pracoviště a jejich vzájemnou provázanost. Kvalitní řízení a co nejintenzivnější participace učitelů všech pracovišť předchází zbytečným provozním a vztahovým nesrovnalostem mezi všemi účastníky (vedením školy, učiteli, žáky a rodiči). „Generální ředitel“ stojí v čele svazkové školy a řídí jak práci managementu, tak i koordinuje činnost jednotlivých organizačních útvarů. Sem patří i ekonomicko-správní a technicko–provozní úsek včetně školního stravování.

Při plánování systému je dobré vytvořit dostatečně velké pole pro kreativitu v řízení svazkové školy. Zároveň ale pevně nastavit hranice, jejichž překračování nelze akceptovat. Je nutné nastavit sankce, které budou při jejich překročení následovat. Tak je možné zajistit, aby svazková škola byla demokraticky fungující organizací.

Dobře nastavená komunikace, pravidla a dohody v pedagogickém sboru, s nepedagogickými pracovníky, se žáky a rodiči předchází mnoha konfliktům a zkracuje čas jejich řešení. Neměla by se lišit na jednotlivých pracovištích, což usnadní přestup dětí na jiné pracoviště nebo jiný stupeň svazkové školy.

Organizační schéma školy, popis pozic

Organizační schéma svazkové školy může být poněkud složitější než schéma samostatné velké školy. Jednak je v něm potřeba stanovit vedoucí učitele odloučených pracovišť, kteří mají mj. povinnost hlásit provozní závady a zveřejňovat některé pracovní dokumenty. Dále je potřeba stanovit vedoucí jednotlivých sekcí (např. školní družiny, školní jídelny, mateřských škol, 1. stupně, 2. stupně). Další skupinou s širší působností jsou koordinátoři (ŠVP, EVVO, ICT, prevence, výchovného poradenství aj.).

V organizačním schématu je potřeba vymezit, který typ pracovníků spadá pod kterého vedoucího a koordinátora, dále kdo je členem širšího a užšího vedení. Na základě tohoto schématu je také postavena hospitační činnost.

Proces komunikace svazkové školy

Vzhledem k náročnému organizačnímu schématu svazkové školy je potřeba zavést a dobře propracovat komunikační systém. Rozlišíme komunikaci osobní, kdy se pracovníci osobně setkávají, a komunikaci zprostředkovanou (většinou e-mailová nebo telefonická).

Pro komunikaci osobní, porady a podobně je potřeba zajistit co největší účast pedagogů. Tak je možné zajistit přesné sdílení problematiky, kterou porada řeší. Je dobré pořizovat písemný záznam, aby bylo možné se k informacím kdykoliv vrátit a nedocházelo ke zkreslením a nepřesnostem.

Doporučujeme zavést systém pravidelných porad jednotlivých sekcí svazkové školy (všechny MŠ 1x měsíčně, všechny ŠD 1x měsíčně, každý stupeň ZŠ 1x měsíčně, porada rozšířeného pedagogického vedení 2x měsíčně, porada k řízení projektů 2x měsíčně, porada užšího vedení 1x týdně). Pedagogické rady se konají 1x za čtvrtletí a účastní se jich všichni pedagogové ZŠ ze všech pracovišť současně.

Pro zprostředkovanou komunikaci vytvoříme centrální databázi telefonních a e-mailových kontaktů, kterou průběžně aktualizujeme a zveřejňujeme. Dále je ustanovena jedna oficiální e-mailová adresa svazkové školy, kterou pravidelně obsluhuje pracovník užšího vedení a přeposílá došlou poštu na e-mailové adresy těch pracovníků, do jejichž kompetence předmět zprávy spadá. Z tohoto důvodu je důležité, aby všichni pedagogové a širší vedení svazkové školy měli písemně stanovenou povinnost každý pracovní den alespoň 1x procházet a vyřizovat došlé e-maily.

Je dobré zavést a důsledně dodržovat systém, ve kterém se pedagog se svým problémem, žádostí či návrhem obrací na osoby, které jsou mu přímo nadřízené (např. vedoucí sekce, pracoviště nebo příslušný koordinátor). „Přeskočení” v komunikaci o jednu či dvě úrovně způsobuje velké problémy, neboť výše postavený pracovník nemusí mít detailní přehled o řešené problematice.

Tipy pro lepší komunikaci:

Stavba úvazků a rozvrhů

Svazkové škole s odloučenými pracovišti je MŠMT poskytována část úvazků tzv. navíc. Tato skutečnost se promítá do rozpočtu, který škola obdrží, a normativu KÚ. Svazková škola umožňuje efektivněji naplňovat úvazky a využít kvalifikovanosti a aprobovanosti učitelů tím, že jeden učitel vyučuje souběžně na více pracovištích svazkové školy.

Při stavbě úvazků je možné zvýhodnit koordinátory a garanty tím, že pokud pokrývají svou činností všechna zařízení svazkové školy, lze jim snížit hodiny přímé práce, a to i v případě, že toto není nárokovatelné školskou legislativou (např. snížené hodiny u koordinátora ŠVP). Svazková škola má pro toto řešení většinou dostatečné úvazkové rezervy díky efektivnímu řešení úvazků. Tím zároveň zvyšuje kvalitu práce koordinátora či garanta.

Při sestavování rozvrhů svazkové školy je potřeba vědět, kteří učitelé budou působit na více pracovištích svazkové školy a v jakých časových dotacích. Poté je nutné zvážit, zda daný učitel bude na dané škole celý den, nebo zda v průběhu dne bude mezi pracovišti přejíždět. V případě přejezdu během dne je potřeba dořešit dopravní obslužnost (zda může učitel přejít pěšky, nebo se přesune MHD či osobním automobilem apod.).

Pokud více pracovišť svazkové školy využívá v rámci výuky společné sportoviště, keramickou dílnu nebo specializovanou učebnu je důležité sestavovat rozvrh jednotlivých tříd podle obsazenosti těchto prostor.

Roční plán akcí svazkové školy

Při sestavování ročního plánu svazkové školy je potřeba mít předem ujasněno, které akce budou probíhat souběžně pro všechny pracovníky a žáky, tj. napříč pracovišti, a které budou probíhat jen na jednotlivých pracovištích. Je to důležité proto, aby se akce nekumulovaly a aby „generální ředitel“ nebo jednotliví koordinátoři mohli být přítomni na důležitých akcích. Dobrým příkladem jsou např. třídní schůzky nebo besídky. Proto je v ročním plánu školy nutné tyto akce naplánovat postupně podle pracovišť, aby je „generální ředitel“ mohl také postupně navštívit. To může sice klást velké nároky na čas „generálního ředitele“, ale přímý kontakt s rodiči a žáky se vrací ve vzájemné důvěře a otevřené komunikaci. „Generální ředitel“ tak navazuje a průběžně udržuje osobní vztahy.

V ročním plánu se musí objevit ty nejdůležitější akce školy, ale také pravidelné porady užšího a širšího vedení, metodické schůzky sekcí apod. To je důležité pro zařazování další akcí, které se v průběhu školního roku vyskytnou. Nestane se tak, aby se akce překrývaly.

Na zahajovací pedagogické radě je nutné pedagogy ústně i písemně seznámit s ročním plánem. Je důležité, aby pedagogové dostali informaci, které akce jsou prioritní, a je nezbytné se jich účastnit.

Centralizace školní matriky, elektronických žákovských knížek, třídních knih a webových stránek škol

viz. Metodika – učitel.

Zkušenosti již fungujících svazkových škol:

Tipy pro svazkovou školu

Využívání zdrojů

Využívání zdrojů přímo souvisí nejen s pedagogickým procesem, kde přináší zefektivnění pedagogické práce a zapojení rodičů a podporovatelů školy do pedagogického procesu, ale zároveň zlepšuje obraz školy v očích veřejnosti a umožňuje zlepšovat ekonomické fungování svazkové školy. Následující tipy, jak přemýšlet o zdrojích a pracovat s nimi mohou být inspirací.

Vyhledávání zdrojů pomáhá škole zvyšovat příjmy, což může pomoci:

Podporujme lidi, kteří jsou nápaditými hledači zdrojů, aby tuto činnost prováděli cíleně a v dlouhodobém horizontu.

Zkušenosti již fungujících svazkových škol:

Trvalé inovace

Průběžně je dobré, ve spolupráci se zřizovatelem a zaměstnanci školy, analyzovat fungování svazkové školy, mít přehled o tom, co se podařilo a funguje dobře, pojmenovat neúspěchy a problémy, hodnotit stav, plánovat a realizovat další kroky. Tím získáme odstup od každodenních starostí a nabereme chuť a energii na další etapu. Předcházíme tak syndromu vyhoření, který potkává hlavně zapálené nadšence.

Průběžně provádíme tyto konkrétní činnosti:

Společnými silami starosty, vedení svazkové školy, jejího „generálního ředitele“ a především jejích pedagogů se daří svazkovou školu daleko rychleji uvést do života a stabilizovat ji. Významně se může rozšířit nabídka vyžití pro občany ve všech obcích svazku – kroužky, kurzy, sportovní a kulturní aktivity, akce pro děti.

Díky průběžné analýze jsme stále schopni reagovat na nové podněty. Zavádění každé změny v rámci spletitého řízení svazkové školy vyžaduje pečlivou a dobře uváženou přípravu, protože je zde mnoho návazností. Osvědčuje se připravit návrh dané změny, sdílet ho a dát dostatečný prostor k vyjádření všem, kterých se dotkne.

Zkušenosti již fungujících svazkových škol:

Odkazy